Škráb, škráb, čmár, čmár...

It's snowing, my dear...

26. prosince 2011 v 21:34 | Yuuri ^^
Poslední článek 31. srpna? .... Já za to nemůžu... Vážně (kecám).

Nu dobrá. Po dlouhý době jsem si řekla, že bych mohla sem zase něco přidat. A evidentně mám v zásobě pár obrázků, který jsem vám (...komu?) ještě neukázala. So here we go.

První můj obrázek je vlastně k zimní tématice. Nenechte se ale zmást, kreslila jsem ho v 30° vedrech na brigádě o pauze na oběd v zahradníkově boudě *smích*. Nekecám. Pak jsem to dovybarvila doma v počítači samozřejmě.
Btw. úplně zbožňuju ty její nohy!

Fuck this destiny!!

31. srpna 2011 v 21:38 | Yuuri ^^
Proč se ten obrázek jmenuje takhle? Protože moc koukám na Ao no Exorcist a zbožňuju ten opening *smích* Hrozně se mi líbí věty "Fuck this destiny! I cry for my pride, I can't bear it. It's my precious life!" Wow. Mám z toho husinu.
A z této písničky (openingu) vznikl obrázek. Ani nevím, proč drží ten meč... asi vážně moc koukám na to anime.

Jsem spokojená s tím obrázkem. Líbí se mi její šaty, i když ten výraz v obličeji a rámeček jsou nic moc.
Pro lepší kvalitu ODKAZ NA DEVIANART.

Tenshi

2. července 2011 v 1:20 | Yuuri ^^
Jak na to tak koukám, tak jsem ještě dost věcí sem nedala. Nějak se ztrácím v tom, co sem přidávám a co ne. Ale dobrá, mám tedy další obrázek, který byl celkem rychle udělaný. Jak dlouho že mi to trvalo? Asi jednu hodinu fyziky a zeměpisu, normálka.
Tím pádem by vám mohlo dojít, že už je asi nějaký ten měsíc starší. To je holt když je někdo líný přidávat články že ano. A právě teď jsem dostala chuť sem dát alespoň tuhle čmáranici. Není to nic velkého, jak vidíte (jde to, jde to, Imhotep) , ale oceňuji ty detaily, ty se mi vážně líbí. Ale ty se mi líbí u většině mých obrázků že ano, protože jsem si je vymyslela.... nečekaně.
Bože já ještě musím nakreslit spolužačce ten portrét! Ehm...

Just boxes and still life

30. června 2011 v 18:30 | Yuuri ^^
Bože! Nedovedete (ale možná taky ano) si předtavit, jak nudné dokáže být dělání krabiček. Jsou všechny tak... stejné (proč mě to překvapuje?). Navíc to zabralo hrozně moc času, což by snad normální člověk nečekal, je to přece jenom pár čar a stínování. Ano, to je, jenom ty čáry už samy sežerou dvě hodiny. Gosh, doufám, že mě tohle už nepotká (dělala jsem totiž tohle 3krát.).
Jak vidíte, není to žádná sláva. Toto je má druhá práce, první raději ukazovat nebudu, protože jsem byla donucena je udělat něčím podobným jako jsou voskovky, takže to dopadlo katastrofálně. Mrzí mě ta špatná kvalita, celé to stínování se slilo dohromady, takže to nejde pořádně vidět. Ale tak jak to mám jinak vyfotit? Fakt nevím.


Yep! Tohle je lepší, ne? Ne? Jo, je. Ale to jen díky tomu, že konečně přišla ta učitelka, která měla původně na tom kreslení učit, a pěkně si mě podala. Pokud se vám ta zadní krabice zdá křivá, tak byla křivá, jasné?


Nooo... když na to koukám na počítači, tak se mi to vážně nelíbí. Ale v realu to vypadá, ostatně jako vždycky, mnohem lépe. To bylo poprvé, když mi začala učitelka do toho čmárat. Málem jsem na ní vylítla jako čertík z krabičky, ale udržela jsem se.

You should stop jealous. She is just perfect.

13. května 2011 v 18:16 | Yuuri ^^
(Překlad: Měli byste přestat žárlit. Ona je prostě perfektní.)
Nebo by se to také dalo nazvat: "Pravá krása nelze zachytit, ale pokus byl" *smích* Moje kresba nedosahuje ani z kraje k mé spolužačce, která je zde nakreslena. Sakra já mám tak hezký spolužačky, to je pech. Možná bych se sebou mohla už něco dělat... *po chvíli* ... kašlu na to.
Důvod, proč jsem ji kreslila, je zcela jednoduchý: narozeniny -> žádné peníze -> nějaký levný dárek -> kresba. Navíc tato slečna je na mě moc high level, abych jí kupovala nějaké dárky. Myslím, že by byla nadšená, kdyby to bylo leda tak od Guess nebo tak. Dobře, možná přeháním, ona spíše není ten typ, který potřebuje být zahrnut dárky (ale od svého přítele si ten bílý Iphone 4 vydupe...). No mam ji ráda i přes všechny její zápory. Když jsem ji požádala, aby mi nakreslila příšerku, abych se mohla od ní inspirovat do svých kreseb, nakreslila mi doma rovnou tři. Sama od sebe... což potěší.


Takže jsem se rozhodla ji nakreslit, protože to je takový dárek, který by měl potěšit kohokoli, pokud bych ho nezvrtala. A to doufám, že to není tak strašné. Řekla bych, že se jí to hodně podobá... akorát jsem jí udělala větší prsa, ale z toho by spíš měla mít radost . Tak tady je, ale trochu mě štve ta kvalita té fotky, tak to omluvte, prosím.

Darkness knows my name

10. května 2011 v 19:19 | Yuuri ^^
Je to celkem vtipné. Už jsem si říkala, že ty moje práce vypadají líp, ale teď se sem chystám šoupnout obrázek, který je přes dva měsíce starý a můj lepší pocit z mých prací je ten tam.
Název v podstatě není můj, inspirovala jsem se anime "Uragiri wa boku no namae wo shitteiru" nebo-li "Zrada zná mé jméno." Kdybych to chtěla říct japonsky s tou tmou, tak místo Uragiri tam bude akorát yami *je pyšná, že ví i tohle*
Co je samozřejmě nejhorší na tom obrázku, je ta příšerka za tím samozřejmě. Prostě jsem nebyla schopná to vystínovat tak, aby to vypadalo k světu. Navíc by to chtělo více zvýraznit tu fialovou a nějak to nechat splynout, ať tam ta slečna není jen tak mimochodem, ale... jsem líná *povzdech*.
Kupodivu se mamce tohle hrozně líbí, protože jsem to dělala v ruce a ne na počítači. Smutné, proč máme vždy tak rozdílné názory?

Pain of only a thing

2. května 2011 v 20:53 | Yuuri ^^
Poslední dobou se nějak rozkresluji, čím to bude?

Tento obrázek mi trval cca 11 hodin. V deset ráno jsem si k tomu sedla, v devět večer skončila a dneska dodělala zbytek. Takže s přestávkami na jídlo a odvozem mého bratra na narozeninovou oslavu cca 11 hodin.
Ale... tentokrát nastává naprostý zlom. Ten obrázek se mi fakt líbí!! *hvězdičky v očích* Ta pusa holky a vlasy kluka... To se mi povedlo

"I have feelings too!!"
" Oh, really? Just look at yourself. See? You're only a thing. How could you feel some pain? "

Ooo... úplně na to vidím ten příběh!
Teď ale když na to koukám, tak vážně nemám ráda svůj styl kreslení. Je to takové... uhlazené, vyumělkované... Nudné? Ne, ten obrázek se mi líbí, basta!

Anxious

29. dubna 2011 v 21:28 | Yuuri ^^
Jednoho krásného dne jsem se rozhodla si vzít do ruky tempery s vodovkami. Někdy si říkám, proč mě takové šílenosti vůbec napadají. Ale každý musí začít u koštěte, že? Řekla bych, že bylo celkem zajímavé pracovat s temperami, jelikož jsem je již tvrdé nemohla vymáčknout a když jsem se rozhodla je ustřihnout v půli, jejich obsah jaksi nedržel pohromadě (spíše se drolil). Když jsem si vzala do ruky štětce (kterých mám... požehnaně), všechny jsem je na špici měla zahnuté, protože jsem je inteligentně těma štětinkami položila směrem k zemi a tím se ohnuly. Měla bych se už přesvědčit, jestli mi v té hlavě něco zůstalo...


Ale tak teď zpátky k mému... *hledá správné slovo* ... výtvoru *vzdala to*. Nazvala jsem ho Anxious. Vážně nemám tušení, proč všechno musím pojmenovávat anglicky, je to už trochu ohrané a trapné. Ale na mně to stále zanechává pocit dramatičnosti, tak to tak nechám. Anxious je anglicky v překladu "úzkostlivý", "horlivě usilující" či "ustaraný". Samozřejmě jsem to přeložila těm hlavinkám, které jsou líné jako já se kouknout do slovníku.

Zde je obraz ve vší své ohyzdnosti.
Proč vlastně spojuji dva obrázky dohromady? Protože mi to pak nepřipadá tak hnusný. Disgusting. A navíc to mnohem více zaujme, řekla bych.
Důvod mé taktiky je zřejmý - potřebovala jsem si vyčistit hlavu a uvolnit ruku (i když to tak stále nevypadá, že bych tu ruku měla uvolněnou). Líbí se mi ten nápad natisknutých bílých kytiček nahoře v rohu (tiskátko - víčko od klovatiny, kterou jsem našla náhodou v krabici. Udělej to tím, co dům dá.). Možná to někdy použiji znova, až mě zase chytne rádoby umělecká nálada.


Abych byla upřímná, tak vůbec nevím, co si o tom výtvoru myslet. Mně osobně se nelíbí, ale celkem by mě zajímal názor těch ostatních, proto ho zveřejňuji. That's all.

Smile more

19. dubna 2011 v 19:08 | Yuuri ^^
Tak jsem tu zas (tak to byl trapný začátek). Asi bych se neměla omlouvat za to, že tu nejsem, protože za prvé sem nikdo nechodí, za druhé každý hned odejde, když uvidí ten design, a za třetí jsem prostě lemra.

Za tu dobu, co jsem sem přidávala jen pár irelevantních článků, se mi moje kreslící schopnosti tochu zlepšily.

A jistě to nebude tím, že chodím kreslit na uměleckou mezi malé děti, kde si mě paní učitelky pletou jako mladou maminku (hnus). Tak tohle byla lehká ironie, i když to nebylo poznat. Vážně jsem se tam něco málo naučila, hlavně kvůli tomu, že jsem tam prostě MUSELA dělat i to, co mě nebaví. Teď máme i novou učitelku, která mi dneska rozkopala moje kreslící sebevědomí, takže to bude snad jenom lepší, protože vážně už potřebuju někoho, kdo mě povede k lepším výsledkům.
Bohužel nemůžu ukázat své práce z té školy, jelikož je mám tam a nemůžu si je vyfotit (nebo je mi to spíše blbý).

K obrázku raději žádný komentář dávat nechci. Obrázek ce mi celkem líbí až na tu postiženou ruku samozřejmě. Ale stále to není moc reálné, což mě štve. Asi se vážně bojím té tužky...

Zapomněla jsem vlastně ještě ukázat jeden obrázek, který je ale asi už měsíc starý. Nějak jsem neměla tendenci ho sem dávat (asi jako většinu obrázků). Očekávala jsem od toho více (asi jako u většiny obrázků), myslela jsem, že to pozadí zvládnu lépe. Navíc ten mikrofon je naprosto na facku a ty šaty jsou úplně... nereálné. Né, že by taková panenka měla být reálná, ale někde bych se té pravděpodobnosti měla držet více.
Snad se mi někdy v budoucnu podaří ukořistit všechny věci, které jsem načmárala ve škole...

Sometimes people are really stupid...

18. února 2011 v 15:28 | Yuuri ^^
No bez komentáře. Někdy si říkám, proč jsem tak líný člověk. Kdybych nebyla líná, udělala bych tomu nějaké lepší pozadí, víc bych si s tím vyhrála... ne, já to prostě musím udělat takhle.
Sometimes...

Somebody save me from this darkness

10. ledna 2011 v 21:08 | Yuuri ^^
Kami-sama, já už i kreslím ilustrace k té povídce, ale furt ji nechci zveřejnit, to je fajn.

Yashiko

SEKO

19. prosince 2010 v 22:09 | Yuuri ^^
Měli jsme za úkol si vytvořit vlastní politickou stranu. Káťa vymyslela název SEKO = Strana EKOlogická. A tady je můj plakát na ni. Ale nedělala jsem ho jen já. Nadpis a kousek vybarvování udělali ještě mé dvě spolužačky.
Málem mi vybouchla hlava než jsem nakreslila ty ruce.

SEKO

Feelings in smiles

1. listopadu 2010 v 23:39 | Yuuri ^^
Ho! Bojte se, Yuuri zase něco vymyslela. No to je jedno, prostě tady to máte. Byla to rychlovka, která mě konečně fakt bavila.

Feeelings in smiles

Warm happiness

18. října 2010 v 17:06 | Yuuri ^^
Ach to stínování, rozložení obličeje a celé... prostě je to divný! Enter!
Nelíbí se mi oči, jsou hrozně nerealistické, i když jsem se vážně snažila, ale evidentně málo. Řekla bych, že postrádám dobré stínování a pozorování tvarů. Mám se ještě hodně co učit.
Co ale zde oceňuji jsou udělané vlasy.

Warm happiness

Dependence on sweets

26. září 2010 v 20:54 | Yuuri ^^
Uh, musím říct, že tenhle design je mi velmi nepohodlný, snad ho brzy změním.
Ma, ale teď k tématu. Nakreslila jsem další věc tabletem! Líbí se mi to, i když to není nic světovýho, a víc k tomu neřeknu ani ťuk

Dependence on sweets

The storm inside of her

31. srpna 2010 v 18:10 | Yuuri ^^
Yuuri: *padne na stůl, totálně oddělaná*
Misaki: Ááááá, Yuuri! *klepe s ní, aby se probrala*
Yuuri: Gehe... *vyjde z jejích úst a následuje pramínek slin*
Karin: Žádný "gehe"! Vstávej a předveď svůj výtvor! *kopne do ní, ale Yuuri reaguje jen jako hadrová panenka* Je to tvůj druhý výtvor v tabletu, kterej jsi zveřejnila, tak dělej!
Sayu: Nebuď tak zlá! Vždyť... Veverka!! /Misaki, Karin: *tik v oku* veverka? Já jí fakt nechápu.../ ... se snažila dlouho, vždycky jí z toho bolí hlava, tak jí dopřej oddych. Misaki! Řekni to za Yuuri-chan ^^

Misaki: Hm... No dobře. Takže! Tohle je tedy článek na téma bouřka, Yuuri se s tím moc nepatlala, měla to za dvě hodiny hotový, ale nervy měla, trochu jsem se bál, že mi ublíží -.-" Jinak nic není zkopírované, všechno dělala sama. Neptejte se jí jak, sama neví. Prostě brala různé štětce a nějak to tam naplácala *zazubí se*
Karin: Ještě jsi něco zapomněl. Je to... začátečnický, nic novýho ani zajímavýho. Takovej malej... hnus *odfrkne si*
Sayu: Kawai soni T_T
Takže zde to je:
The storm inside of her

Nevermind

25. srpna 2010 v 22:21 | Yuuri ^^
Muhá. Takže to je můj první dokončený výtvor pomocí tabletu. Skončila jsem a mám dost. Je to... obyčejný, nezajímavý a ohraný, ale tak... Berte to s rezervou.
Btw. kdyby byl někdo natvrdlejší, jsou to oba kluci.

Nevermind

Banana calling!

3. srpna 2010 v 15:07 | Yuuri ^^
Takhle to vypadá, když Yuuri sedí u kompu v recepci, krutě se nudí, nechce se jí už číst ani psát a tak si hraje v malování.
Tedy provedeno: v malování, myší

Yuuri - banana calling!

Saaa... Come to me, my princess...

3. června 2010 v 19:16 | Yuuri ^^
Dělat myší na počítači je vážně fuška, vypadá to, jako by ty vlasy měl přilepené na čele toho, kdo se na něj dívá. Navíc ta ruka tomu dodává... hnus. K tomu ten dinosauří nosánek tomu dodává vážně šmrnc.
Co ale oceňuji je ta linka okolo obličeje. Ta se mi dělkem povedla, ne? Ne?

Princ of my heart

Green beauty ^^

24. května 2010 v 20:22 | Yuuri ^^
To jsem si zase jednou řekla, že se zabiju - začnu dělat obrázek v gimpu, že? Achich ouvej. No, budu to muset ještě nějak vymakat, protože photoshop nemám a když jsem si ho chtěla nainstalovat, tak se mi to uráčilo ohlásit error. Takže díky, kamarádko, vracím ti CD aniž bych si něco nainstalovala, asi jsem ti zničila cédéčko. Fajn.

Můj hlavní problém tady je, že nevím, jak dělat vrstvy. Po tomhle obrázku jsem to už zjistila, tak to snad bude jenom lepší. Ale díky tomu tady vidíte, jak jsem často přetahovala, protože mě to už nebavilo. A byla to piplačka i tak. Na mě...
^^
 
 

Reklama