Březen 2011

Ghost Hunt

27. března 2011 v 23:32 | Yuuri ^^ |  Anime



Hodnocení: 7/10

Věřte mi, že toto hodnocení je ještě celkem vysoké. Přemýšlela jsem, že bych tomu dala osmičku, ale ke konci jsem řekla NE!
----------------
Abych nějak shrnula celý příběh: detektivka s duchy a příšerami... bububu. Enter!

Abych byla upřímná, tak jsem jméno tohoto anime slyšela již mockrát. Vím, že jsem ho už znala předtím, ale z nějakého důvodu jsem ten název vždycky vypustila z hlavy. Stále nechápu, jaktože jsem ho do předvčerejška neviděla, protože je dost slavné a navíc není tak špatně kreslené. I když tedy tam chyby byly samozřejmě (Hlavně jsem nemohla z kresby Naruových vlasů... Z toho jednoho pramene uprostřed hlavy jsem málem brečela.). Protože já obvykle soudím podle toho, jestli se mi líbí kresba (Povrchní? Možná trochu...), což je jistě škoda, ale srdci neporučíte.

Jakože člověk, který je podělaný téměř ze všeho, jsem se vážně bála. V některých chvílích jsem na to anime koukala mezi prsty. Ale nemůžu říct, že to bylo až tak strašidelné, na toto vážně nejsem odborník. A jelikož jsem to dokoukala až do konce, tak to evidentně tak hrozné nebylo. Ale oproti Higurashi jsem dostala konečně něco děsivého. Trochu.
Ale zase musím vytknout: Hlavní postava Kazuya Shibuya (alias Naru) byl sedmnáctiletý "cool" a "hendsam" týpek, který věděl o světě úplně všechno. Pomáhali mu další lidi, kteří byli starší, ale i přes to jim velel on. Zajímavé. Zase na druhou stranu uznávám, že on si alespoň vážil lidí kolem sebe, i když jsem měla sto chutí mu někdy nakopat nosánek.
Další nedostatek byly zvláštní náhody a různé přehnané scény. Jakože další hlavní hrdinka Taniyama Mai přijde do starého strašidelného baráku a jen tak si na ni začne padat skříň. A náhle tam vběhne Naruovo asistent a zachrání ji a
díky tomu bude zraněn a odstraněn na pár dílů ze scény, aby Mai měla prostor se přiblížit k Naruovi. Ach, jak romantické. No, přehnaných scén tam bylo mnoho. Ale zase jsem si říkala, že tam ty scény svým způsobem patří, aby to bylo strašidelné i trošku jinak. Dalé hrozné scény s Mainými sny - podle mě tam vůbec Narua cpát nemuseli, ale bez toho by nám tvůrci nemohli ukázat Naruovo ... emmm... citlivější stránku. To samé když ti dva spolu spadli do *cenzura, nechci spoilerovat, už tak se mi to vede dost*. No hrozný.
Pak se mi nelíbila změna u Mai. Když se k nim připojila, náhle se u ní začaly objevovat zvláštní duchovní instinkty. Je divné, že je předtím nikdy neměla. Řekla bych, že měli také více zapracovat na její osobnosti. Chvíli byla vyděšená k smrti, ale náhle běžela sama někam do temné uličky vstříc vší té havěti. Ale stále dávám plus, že ona byla alespoň užitečná. Myslím, že by mi lezlo mnohem víc na nervy, kdyby jen stála a ječela "Naru!!" To bych skončila v půlce dílu a nashledanou.
Ale teď bych měla vypíchnout nějaká plus: Postavy se neměnily! Konečně! Z Narua se nakonec nevyklubal žádný citlivý chlapeček, který miluje Mai (spíš se ukázal jako super-ultra-děsně-kůl-maník, což mi taky vadilo, ale stále to bylo podáno líp). Ne. Byl to prostě stále on od 1. do 25. dílu. A to samé u všech postav. Jak se říká, lidi se nemění. Mai sice nabyla nějakých schopností, ale stále byla stejná.
Opening byl originální a dle mého názoru zajímavý.Anime mělo úžasnou hudbu, i když nebyla nic světového co se týče novosti. Řekla bych spíše, že byla komerčně hororová. Ale palec nahoru!


Vážně jsem tomuto anime chtěla dát osmičku. Ale když skončil 25. díl, tak jsem se jen ušklíbla, otevřela strejdu googla a zadala "Ghost Hunt season 2"... a víte, co mi vyjelo? Pěkné prd. Takže celé anime je plné záhad o postavách, které se ještě více stávají záhadnými, ale ke konci se nic nerozluští, nic nevysvětlí, takže si to máme, děcka, domyslet sami. Když o tom tak přemýšlím, tak je možná dobře, že to utnuli takhle, protože ke konci jsem už měla pocit, že mě to už trochu tahá za vlasy (hlavně Naruova podivná síla už byla nafouklá). Ale i tak jsem se rozhodla to snížit na číslo 7.

Shrnutí: Mám z Ghost Hunt stále smíšené pocity. Vím jistě, že bych se na to nechtěla kouknout znova (ne ale proto, že je to děsivé). Nepřipadalo mi to tak výjimečné, spíš obyčejné anime na zabití času.

"Zvládnete to vyplnit u nás na stránkách?"

13. března 2011 v 22:34 | Yuuri ^^ |  Né, Kami-sama?

Zabít do hlavy! Ach, nebe. Mám řidičák 5. měsícem a už se mi staly dvě nehody. No, ono se jim nedá ani říkat nehody, spíš jen maličké poškrábání laku, ale stále v tom hrají peníze že ano. Ale tak... že někdo špatně vyjede nebo vycouvá a bouchne do toho druhého se samozřejmě dá pochopit, ale neschopnost zaměstnanců pojišťovny mě vážně přivádí do varu.
Abych to lépe ujasnila. Před týdnem v pondělí do mě drknul jeden řidič, který mi tedy za stěračem nechal kontakt na sebe, abychom potom sepsali záznam o dopravní nehodě. A ten jsme hned druhý den taky sepsali (mimochodem to byl velmi milý hezký a mladý pán *úšklebek*). Další den ve středu mi pán opět psal, že již to vyřídil u své pojišťovny Allianz a ať jim také zavolám s tím, abych nahlásila číslo, které dostal. Jelikož už je to má druhá zkušenost, tak jsem z toho nebyla nijak nervózní. Jenže ten Allianz operátor mi řekl, že mu spadl systém a ať si to vyplním na internetu. Takže jsem se musela uráčit dodupat na net a začít to vyplňovat tam. Bylo tam jasně napsané, abych vyplnila formulář v PDF a poslala jim ho na mail. Ano, bylo mi divné, proč zrovna na mail, ale tak co. Samozřejmě mi to nešlo odeslat. Tak volám tomu operátorovi zpátky a ten mi řekl, že jsem to vyplňovala zbytečně, že mám vyplnit to dole. Aha. Jako že ze začátku mluvili o tom formuláři v PDF a pak tam už byly jen věci o tom, kdybych byla řidič za zahraničí a tak dále, tak jako dobrý no. Tak jsem to teda začala vyplňovat... na co jsem klikla, to se mi rozkliklo na další věci. Nakonec to se mnou musel vyplňovat i můj milovaný otec, protože číslo bankovního účtu vážně neznám a skončilo to tak, že jsme oba odešli z mého pokoje ve vařícím se stavu. Samozřejmě jsem ten stůl plný papírů uklidila až den potom a jelikož jsem na neschopnost zaměstnanců velmi háklivá (to už mi stačilo sledovat sekretářky, když jsem byla na brigádě), tak jsem jim tam napsala nespokojenou poznámku! Ha! A maj to! /Ano, malé dítě se vzteká/. Už nikdy víc. Jako poškozený jsem se musela víc starat než viník. Pěkné.
Ale tak už mám to nejhorší za sebou, tak to berme pozitivně. Přijdou i horší věci a fakt se na ně netěším *smích*.