Anime obecně

2. srpna 2010 v 15:36 | Yuuri ^^ |  Anime
*Na scéně se objeví Yuuri, jak znuděně sedí na recepci u počítače (brigáda). Žádný telefonát a všechno, co chtěla, již dočetla. Přihlásí se tedy na blog.*
*Znuděně přejede po komentářích, kde jich moc nepřibylo, a natáhne se pro čaj.*
*Zvedne oči k tématu týdne a...*
"Urchfghdeh!!!!!" *Zakucká se a přitom se jí podaří si pobryndat kalhoty*

...


Bože! Ta témata jsou čím dál tím lepší a já nemám žádné originální nápady na ně reagovat?!
Nejdřív homosexualita a teď tohle?! Doufám, že můžu psát víc článků na jedno téma. Tomu se říká zapeklitá situace.

Abych tedy začala mluvit k tématu. Budou to jen nudné kecy, ale kdybych se nevyjádřila k anime, tak už k ničemu, protože již od mých dětských let na něj koukám.
Dejme tomu, že jsem ... nejsem. /Misaki: *Zachichotá se, když vidí, že se Yuuri neumí vyjádřit*/ Každý člověk se skládá ze spousty vlastností, které se pak řadí do skupiny melancholiků, choleriků, flegmatiků a tak dáále. Moje povaha flegmatika v poslední době velmi roste. Mám jen 3 lidi, který fakt zbožňuju, ostatní jsou mi u p*dele ... /Moment, telefon. *zvedne ho, pořádně se ztrapní při nedostatku vyjadřovacích schopností a opět se pustí do článku* Ještě že už mi zbývá jen hodinka. Už chci domů./ ... a poslední dva měsíce mě vážně nic moc netrápilo, nenadchlo ani nenaštvalo. /Moment, nějaký chlápek po mě chce klíče, který tu nejsou. Ještě jednou mi při tom telefonátu skočí do řeči, tak mu rukou vytrhnu spodní čelist./ Tedy normálně. Pak si ale člověk sedne k anime a i takovýho frigidního blbce jako jsem já, anime dokáže přihnat k slzám anebo hlasitému smíchu. Nebo naprosto unést romantickými kecy. Jak skvělé a tupé. Anime je pro děti /Sayu: Tak proč na to koukáš, ty sedumnáctko?  Yuuri: Já jsem ještě stále dítě!! *hrdě bouchne do hrudi*/.
ALE! Ne všechno. V některých anime jsem našla mnohem víc, než v těch amerických blbostech jako je Twilight, Avatar nebo podobné věci. To už se raději kouknu na Rákosníčka než na Avatar. Je spousta anime pro děti, ale i dospělí si tam vyberou. Třeba Ergo Proxy nebo Hellsing, to bych asi nepustila dětem na dobrou noc...
Mám anime fakt ráda. Je to za prvé věc, která mi pomáhá při zlepšování ájiny /Misaki: Kouká totiž na anime jen s anglickými titulky, páč ty český jsou prý naprd/, ale i mě pobaví a nemusím si k tomu nic zjišťovat, něco zbytečně hledat nebo tak /Karin: Lenochu/.
Na druhou stranu jsou i anime, které mě nutí si třeba prohloubit znalosti historie (Hetalia).

Kdybych měla shrnout všechny ty chaotické věci, které jsem napsala: v anime si najde každý něco. Ať je dospělý nebo dítě. Ať je to holka nebo kluk. Pesimista, optimista, romantik, sadista. Je to vážně jedno.


Kdybych to měla nějak vypsat, tak napíšu plusy anime:
  • Zlepšuje mi ájinu.
  • Kreslené postavičky prostě umí hrát nejlépe.
  • Dokáže mě to vážně rozesmát. A to hlasitě.
  • Ale nejen rozesmát.
  • Líbí se mi, že i když postavičku rozřezáte na milion kousíčků, pořád je schopna říct: "au"
  • Nemusíte se namáhat s přemýšlením. V anime je totiž možné vše, ať si o tom myslíte, co chcete.
  • Anime zahrnuje všechny žánry, ze kterých si vyberete stejně jako z normálních hraných filmů.
  • Všechny postavičky si můžete představit, jak chcete, podle základních vlastností, které jsou nakresleny.
A mínusy:
  • Většina lidí vás odsoudí za to, že anime je pro děti.
  • Anime vymývá mozek. Fakt. /Karin, Misaki, Sayu: *ukazují na Yuuri*/
  • Máte tendence dělat ty samé věci, jako vaše postavičky /Sayu: Už jen pokus o kawai úsměv u drsných kluků je děsivý/
/Moment. On chce po mě podpis a razítko?! *zírá na chlapa, který ve firmě akorát opravil alarm* Haló pane, jsem brigádnice, né pracovnice. Chcete, aby vám tu objednávku podepsalo 17leté dítě?! V obrovský stavební firmě?! No, ale když jinak nedáte, jak já vám to podepíšu. Ups, razítko vzhůru nohama? Nevadíí.../
  • Mluvíte někdy japonsky a ostatní vám nerozumí.
  • U některých může přijít i velmi špatný vztah k heterosexualitě.
To by mohlo být vše, tak jsem se pěkně rozkecala. Dala jsem vám sem i pár chvil při mé brigádě, pořádně jsem vás znudila a můžu konečně jít domů. Dobře, tak mám ještě půl hodiny. 29 minut.... 28....
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 katsumi-kagakusha katsumi-kagakusha | Web | 2. srpna 2010 v 15:41 | Reagovat

:D Hodně dobrý článek. Jinak, většinu těch mínusů já považuju za plusy, ale asi už jsem degenerovaná :D

2 Taychi Taychi | Web | 2. srpna 2010 v 15:42 | Reagovat

xDD Kawai usměv u drsných kluků xD

3 Kikulík_Smajlík Kikulík_Smajlík | Web | 2. srpna 2010 v 15:44 | Reagovat

fajnej blog

4 Yuuri xP Yuuri xP | Web | 2. srpna 2010 v 15:49 | Reagovat

Katsumi-chan: Mě taky ty můnusy nevadí, ale už jsem na nic nemohla přijít xDDD
Taychi: K tomu se ještě budu vyjadřovat, jestli nebudu líná napsat jeden článek, ale nevím nevím... Já mám totiž štěstí, že mě chtějí kluci typu: Pokusím-se-tě-přemluvit-svým-kawai-úsměvem-proč-se-na-mě-tak-mračíš?-Nyu... *blinká* xD

5 Miwako Miwako | Web | 2. srpna 2010 v 15:56 | Reagovat

tenhle článek se mi líbil a dokonce mě i pobavil ^^

6 Sumiko Sumiko | 24. ledna 2012 v 14:16 | Reagovat

Zdravím, chtěla jsem se zeptat, na jakých stránkách sleduješ anime?

7 Yuuri Yuuri | 25. ledna 2012 v 14:49 | Reagovat

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama