She kills bad guys

3. července 2010 v 14:29 | Yuuri ^^
Měsíční svit byl odjakživa plný nevinnosti a tajemství. Lidé věřili v mocné síly měsíce, které dokáží pomoct, ale i potopit člověka. V této chvíli byla však ona přirozená družice jen pouhým nástrojem k rozzáření temných pokojů, kde o půlnoci panovalo až moc velké ticho, natož že tu bydlí starý opilec James Whisl.
V jednom z pokojů tiše zasténal pes. Stál s hlavou skloněnou k nehybné ruce a olizoval z ní kapky krve, která byla rozlita po celé posteli.
"Tak to už je devátý, hah?" Povytáhl se mírný úsměv, který patřil sytě zeleným očím, které nezaujatě sledovaly záři měsíce.
Dlouhé, hubené nožky lehce dotancovaly k věrnému psovi a klekly si k němu.
"Hodný pejsek," zacinkal ženský hlásek a hedvábně bílá ručka podrbala psa za uchem.
Pes nezavrčel, jen si sedl a nechal se drbat...


Odpoledne 14:00, Kavárna "White sweet"
"Našli jsme tam opět červené vlasy. Patří té samé osobně, to znamená, že vrah má černo-červené vlasy," zvedl sáček s důkazy mladý muž a zakymácel s ním ve vzduchu. Poté ruku svěsil dolů a napil se teplého, černého čaje.
"Takových lidí zase tolik není. Ale stejně nemůžeme jen tak na někoho ukázat, že? Nejdříve bychom měli zjistit, čím to je, že daná osoba nemá své otisky prstů v seznamu. Ani DNA, nic. To je jediné, co mě opravdu děsí," mírně se rozklepala dívka, pevně sevřela skleněný hrnek s kávou a uklidnila se.
"To bude dobré," položil jí ruku na její zápěstí a usmál se.
Jak typická milostná scéna.
"Doufejme," nervózně se usmála, "ještě něco k poslední oběti?"
"Ano, máme zřejmě stopu. Pan James Whisl byl veliký opilec. To je již 4. opilec, který byl zabit. Další dva chodili do klubu "Sexbomb", ale ti tři se pak vymykají. Zřejmě se vrah snažil nějak překrýt stopy. Ale ti tři, kteří jsou v podstatě čistí, těsně před smrtí okusili sexuální rozkoš," poslední věta se mu říkala velmi špatně, před tak krásnou slečnou Kamélií, která vypadala, že je ještě dítě na takové řeči.
"Možná nechtěla, aby zemřeli v bolestech a vyčítala si, že je bude muset zabít?" Zvedla se prudce ze židle a nadějně valila své veliké zelené oči na Artemise.
Ten jen zbrkle kývl a přinutil se k úsměvu.
"Říkal jste něco o té Sexbombě, že Artemisi? Co to tam jít prozkoumat?" Sedla si zpátky do židle a pohodila si lesklými vlasy.
"Nechci být nezdvořilý, slečno, ale raději bych tam zašel s komisařem. Jsou tam přece jen hloupí opilci a bůh ví, co by se vám mohlo stát," zazněl mírně nervózně, když sledoval Kaméliininy výrazy. Po chvíli byl téměř donucen sklopit hlavu a hypnotizovat svůj šálek, ve kterém už nezbyl téměř žádný čaj.
"Vy jste na mě vždy tak hodný, Artemisi. Čím to je, že se tak vymykáte ostatním mužům?" Usmála se dívka a prohrábla svou jemnou ručkou mladíkovi hnědé bujné vlasy.
"Řekl bych, že jsem stejný jako ostatní, ale ve vaší blízkosti nedokážu jednat jinak. Připadáte mi až moc křehká, než abych se mohl vyjadřovat hruběji," svůj nejistý pohled stále upíral na hrníček, který nebyl nijak zajímavý. Cítil, jak mu přejelo mravenčení po celém těle při Kaméliininým doteku, a s mírnými rozpaky se to snažil zakrýt.
Jak hloupý chlapec.
"Jste vážně velmi milý, Artemisi. Dobrá tedy, jděte tam s komisařem, já mezitím zajdu za sestrou pana Whisla," usmála se jak nejsladčeji mohla a brčkem dopila zbývající ledovou kávu.




 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama