Vanilla aroma, black hair, unidentifiable fingerprints...

28. června 2010 v 14:51 | Yuuri ^^
V temném pokoji seděla na sametově rudé židli temná, jemná postava. Nohu přes nohu, jen líný kouř se točil nad její hlavou pokrytou dlouhými vlasy, které se ve stínu jevily jako malá háďata.
Opodál kapala voda na suchou, dřevěnou podlahu. Voda, jejíž barvu ve tmě nelze určit. Při dopadu jde však slyšet těžkost kapek, které se dále odrážely od prken. Poněkud zvláštní železný zápach na obyčejnou vodu.
Z temných mraků konečně vylezl měsíc. Snad jen na minutu, ale stačilo to. Z jeho záře se v temné postavě zaleskly zelené oči, které se na okamžik zamlžily rudým bleskem. Bílá pleť teď zářila stejným světlem jako měsíc. Z rudých úst vyšel další kouř z vanilkové cigarety, uvězněné ve zdobeném držáku, který svíraly jemné, ženské ruce s dlouhými nehty.
Užívala si zvuk kapání rudé krve, která nejdříve tiše stékala po mužské ruce, než způsobila tichou melodii roztříštěných střepů.
Měsíc přešel.
Ženské tělo se elegantně zvedlo ze židle a lehkými kroky přešlo k mrtvému tělu.
"Tak to by bylo," rozezvonil se po pokoji její výsměšný hlásek.
Dveře se zavřely a mrtvola upadla do naprostého osamění.

Sobota, 8:00
"Pane komisaři! Našla se další oběť!" Vykřikl chlapec kolem 18 let a skákal mezi kupou lidí na ulici, mávaje papírem nad hlavou.
Asi deset metrů předním se zastavil starší pán a pomalu se otočil směrem k němu. Podle jeho vzhledu byste mohli odhadnout, že několik dní nespal. Jeho unavený obličej, plastový kelímek s kávou v jedné a cigareta v druhé ruce to alespoň dokazovaly. Flegmaticky stál na místě a čekal, než k němu chlapec doskáče.
"Říkal jsem ti, abys tolik nekřičel," pokáral ho, když byl dosatečně blízko.
"Omlouvám se, to ten adrenalin," vydýchával se kluk a podával papír komisaři roztřesenou rukou, jak celou dobu běžel nebo se prodíral zaneprázdněnou ulicí.
"Díky, nějaké zajímavosti k tomu?" Zadíval se do papírů, ale jeho nešťastný obličej nemohl najít žádnou pořádnou stopu. Podrbal se na své dlouho neoholené bradě a přimhouřil oči.
"Bohužel, pořád to samé. Vanilková vůně cigaret, černé vlasy, stejné otisky prstů, které prostě neexistují."
"Nenašli jste nějakou souvislost mezi oběťmi? Nechodili na stejný záchod nebo alespoň něco?" Složil papír a vložil si ho do zadní kapsy u džínů. Snažil se o vtip, ale ta otázka zněla spíše zoufale než vtipně.
"Je to už osmá oběť, ale jsou tu jen podobnosti třeba jen pro dvě osoby jako je barva vlasů nebo něco podobného, to je vše," mladík se koukal do svých malých papírků, kde měl napsané své nápady, ale zdá se, že ani jeden nebyl dostatečně dobrý. Sklopil své modré oči k zemi a zmuchlal ho.
"Sakra! Zatracená ženská, jak to proboha dělá?" Zaklel. Byl již tak unavený, že si přestal uchovávat chladnou tvář.
"Dobré ráno, komisaři. Slyším vás již na několik metrů daleko, to je neobvyklé," skočila mu do výhledu mladší žena, které jistě táhlo na dvacet let. Sladce se usmála a fialové vlasy se jí zablýskly na ranním slunci, což mladíka, stojícího hned vedle, přinutilo se stejně zářivě usmát.
"Dobrý, Kamelie," kývl komisař trochu nezúčastněně.
"Vy teda vypadáte. Měl byste se jít vyspat, mi to tu s Artemisem zvládneme," objala kolem pasu chlapce, který se neubránil zčervenání ve tváři. Byla nejméně o hlavu menší než on a vypadala spíše jako jeho mladší sestra.
"Hele, žádné milostné hrátky v práci," promnul si unaveně spánky komisař. Po mírném probrání svého mozku masáží zvedl hlavu ke dvojici mladých a mírně se usmál. "Dobrá. Já se tedy jdu prospat, možná mě něco napadne, jak se vyspím. Vy zatím ještě proberte znova všechny papíry, jestli nám něco neuniklo a snažte se ze svědků znova vytáhnout co nejvíce," dopil kávu.
"Dobře," kývla dívka a vesele se usmála.
"Skvěle," vydechl kouř s cigarety a zadíval se na nebe.
"Víte, pane. Když takhle kouříte, tak si to zdraví akorát zhoršíte."
"Vy jste mi ale chytrá, slečno. Snažím se spojit mysl s naší pachatelkou."
"Ta měla ale vanilkovou příchuť, ne? Vy lháři," její nevinné oči se teď šibalsky zablýskly. Pustila se Artemise a složila si ruce na prsou, čekajíc jaké bude mít pán argumenty tentokrát.
"No dobře, já raději jdu nebo mě sníte," zašklebil se, vypustil poslední kouřový výdech a hodil cigaretu do popelníku. Stařecky se otočil zády k nim a zamířil si to do davu.

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama